Zajímá vás, jak vznikla vaše zeměkoule?

Zajímá vás, jak vznikla vaše zeměkoule?

Ponořit se do minulosti je možností, jak můžeme poznat celou řadu skutečně zajímavých a unikátních věcí. Ty nejzajímavější logicky mohou souviset právě s naší zemí a tím, jak vznikla. A jelikož mě dané téma skutečně fascinuje, rozhodl jsem se, že ho lehce přiblížím i vám samotným. Pojďme se tedy podívat na to, jak naše země vznikla. Přesné časové období samozřejmě není příliš známo, ale v tomto směru se odhaduje, že tomu bylo zhruba před 4,6 miliardami let. Princip vzniku byl poměrně jasná, a to akrece z pracho-plynného disku, který obíhal kolem slunce. Postupem času se z daného prachu začala formovat tělesa, u kterých začala vznikat první gravitace. Ta měla logicky za následek to, že mohla přitahovat další částice, které se postupně nabalovali na celé těleso a naše planeta tak postupně vznikala a vznikala.

Vše začíná roztaveným, povrchem

Důležitým faktem, který je rozhodně výrazně zajímavý, je mimo jiné také to, že samotná země byla tvořena roztaveným povrchem, a to po poměrně dlouhou dobu, konkrétně potom po dobu jedné miliardy let. Následně docházelo k tomu, že byl daný povrch doslova bombardován dalšími pevnými materiály a částicemi, které postupně vznikaly v naší sluneční soustavě. To logicky znamenalo nejenom zvětšování povrchu, ale i to, že mohl vzniknout takzvaný magmatický oceán. Vytvářely se také jednotlivé vrstvy naší země, jelikož v souvislosti s kapalným povrchem klesalo železo a další prvky do středu samotného pláště, zatímco na jeho povrchu zůstávaly ty lehčí.

Vlivem toho tedy začala vznikat samotná zemská kůra, a to v podobě různých hornin. Dnes vědci mají k dispozici několik unikátních nálezů, které jasně demonstrují to, že některé jsou staré i 4 miliardy let. Na vznik zemské kůry ale měly mimo jiné vliv také četné radioaktivní látky, stejně jako aktivita sopek, nebo četné tektonické procesy.

Jak to bylo se vzduchem?

Co vedlo k tomu, že je naše planeta obyvatelná a můžeme na ní dýchat, to byly plyny, které se postupně uvolňovaly právě z lávových oblastí. Nejčastěji to byl vodík, ale i helium. Vlivem hmotnosti na ně téměř neměla vliv gravitace a tak unikaly dále, a tak si země udržovala hlavně vodní páry a oxid uhličitý. Dokonce se začala tvořit první mračna a vznikaly první srážky, které ochlazovaly celé povrch země, který měl v této době teplotu okolo 300 stupňů Celsia. A jelikož se jednalo o neustále se opakující cyklus, ochlazovala se země více a zároveň vznikaly první vodní plochy – dnešní oceány.

V této době samozřejmě vznikl i první život, a to v podobě drobných bakterií a samozřejmě i dalších organismů menšího charakteru. Postupem času vznikaly první organické látky a spolu s tím, jak se zvyšovala koncentrace kyslíku v atmosféře, se neustále vyvíjeli, což samozřejmě vedlo postupem času k tomu, že se vytvářely složitější a větší organismy. A na konci celého tohoto procesu jsme samozřejmě my jako lidé, jsou to ale i zvířata, stejně jako rostliny, které denně potkáváme po celé naší zemi.

Ty největší zajímavosti o naší planetě

Ty největší zajímavosti o naší planetě

Naše země je rozhodně velmi unikátním místem k životu. Pokud jste stejně jako já doslova fascinováni přírodou, je ideální čas na to, dozvědět se zajímavosti, které se právě k naší planetě vážou a které vás doslova ohromí. V tomto směru nabídne naše země několik unikátů, o kterých musíte vědět i vy. Ty nejzajímavější se mohou týkat třeba i teplot, kdy tou nejvyšší byla hodnota téměř 58 stupňů Celsia, a to v Libyi. Bylo tomu v roce 1922. Naopak tu nejnižší teplotu můžeme najít v Antarktidě. Konkrétně v roce 1983 zde teplota klesla až na -89 stupňů Celsia.

Jakou sílu naše země má?

Důležité je také zmínit to, jak velkou ničivou sílu vlastně naše planeta má, pokud jsme obětí zemětřesení. To doprovází náš život a naši zemi neustále. To největší se událo v roce 1557 a to v Číně, kdy při nezemřelo více než 830 tisíc místních lidí. Samozřejmě konkrétní záznamy o jeho síle v té době nebyly patrné a tak je mezi nejsilnější zemětřesení stále řazeno to, které se událo v roce 1960. Stalo se tak nedaleko pobřeží Chile a zde byly naměřeny otřesy o síle 9,6 Richterovy stupnice. Pokud je na tomto zemětřesení něco zajímavé, tak určitě i fakt, že ho pociťovali lidé v místech vzdálených i několik set kilometrů daleko.

Se silou přírody ale souvisí třeba i tornádo a jeho samotná rychlost. Nejrychlejší rychlost větru byla během tohoto přírodního jevu naměřena v roce 199, a to v Oklahomě. V tu chvíli totiž vítr vanul rychlostí 513 kilometrů v hodině a tak je jasné, že před jeho ničivou silou nebylo úniku. Stejně tak nemusí být úniku ani před silou sopek, kdy těch aktivních nyní nebo v minulosti je aktuálně 540. Samozřejmě tou nejvyšší je sopka Mauna Lora, kterou najdeme na Havaji a která má délku 15 kilometrů.

Unikátní vodní zajímavosti

S naší planetou je spluta také voda a vodní toky. V tomto směru musím logicky začít nejdelší řekou světa, a to řekou Nil, které měří téměř 6 700 kilometrů. Největším oceánem je poté Tichý oceán, který má rozlohu doslova neuvěřitelných 165 milionů kilometrů čtverečných. Zajímavá je určitě i jeho průměrná hloubka, která je necelé 4 kilometry. V tomto, ale i v dalších oceánech se poté nachází zhruba 97 procent veškeré vody, která na naší zemi je, a to kdekoliv.

Zůstaneme-li u zajímavých procentuelních hodnot, které s vodou souvisí, je třeba zmínit se i o pitné, tedy sladké vodě. Většina zásob, a to až 70 procent jsou umístěny v ledovcích, a to samozřejmě na Antarktidě a v Grónsku. Oproti tomu v celosvětových jezerech nebo řekách je sotva jedno procento sladké vody. A to i přesto, že jsou místa, kde ročně naprší třeba i 13 metrů srážek. Tímto nejdeštivějším místem na zemi se může pyšnit Kolumbie, konkrétně potom místo, které je označováno jako Lloro.