Vývoj vzdělanosti v České republice

Co s každou společností a celkově sociálními ukazateli jistě souvisí, to je vzdělání. Já, jako student si samozřejmě uvědomuji, nakolik je vzdělání v současné době důležité. To ale neznamená, že si to uvědomuje skutečně každý z nás. Vlivem toho mohou vznikat propastné rozdíly právě mezi vzdělanými a nevzdělanými lidmi. Pokud bych chtěl mít konkrétní, je určitě dobré zmapovat vývoj v této oblasti za posledních 50 let. A nutno říci, že se rozhodně změnilo hodně. Pojďme si přiblížit, co to bylo.

Začínáme v šedesátých letech minulého století

Pokud začneme právě v této době, je třeba zmínit, že většina lidí měla samozřejmě zvládnutou základní školní docházku. V tomto směru bylo vše v pořádku. Mnohem hůře na tom ale bylo školství střední, jelikož takové vzdělání měl zhruba pouze jeden člověk z dvaceti. Samotné vysokoškolské vzdělání bylo poté ještě méně časté, jelikož vysokoškolský titul měl v minulosti pouze jeden jediný člověk ze sta. Zajímavé je, že na konci daného období však začalo docházet k prudkému nástupu vzdělanosti. To bylo dáno hlavně tím, že vznikaly první dálkové školy a tak se lidé začali věnovat celoživotnímu vzdělávání. A tento trend vydržel i v následujících letech.

Pokud bychom se podívali na dobu po dvaceti letech, tak ta jasně ukazuje, že vzdělání bylo okolo roku 1980 skutečně na vzestupu. A to hlavně s ohledem na to, kolik vysokoškoláků v té době mělo právoplatně získaný titul. Dané číslo totiž vzrostlo o celých 50 procent. Ze statistického hlediska je to určitě zajímavá hodnota, i když s ohledem na převod na konkrétní čísla je to hodnota stále ještě malá. O něco méně stoupl počet středoškoláků, tedy lidí se středoškolským vzděláním. Zde došlo k nárůstu zhruba o třicet procent. Velký vzestup zaznamenaly také učební obory, kdy výuční list získalo zhruba o 15 procent více lidí, než před prvně zmiňovanými dvaceti lety.

V devadesátých letech další nárůsty

Že vývoj šel kupředu opravdu raketovým tempem, to dokládají devadesátá léta, kde se počet vysokoškoláků zvýšil opět o zhruba padesát procent a počet středoškoláků o procent 40. Lidé si tak začali poměrně dobře uvědomovat, že vzdělání je v naší společnosti velmi důležité, a to hlavně s ohledem na budoucí uplatnění na trhu práce. Pokud v dané oblasti však stále ještě určitý druh vzdělání přetrvával, byly to lidé s úplným vzděláním bez maturity. Těch bylo zhruba 45 procent, zatímco dalších 25 procent se mohlo pyšnit i vzděláním s maturitou.

Co je v daném směru poměrně zajímavým ukazatelem, to je vývoj vzdělání s ohledem na pohlaví. Zatímco v devadesátých letech bylo vše ještě vyrovnané, aktuálně dominují ženy, a to v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob – tedy do věku do 34 let. Nad tento věk zase dominují muži, což je však hlavně následek vývoje z minulých let. Situace, kdy ženy studují více, je samozřejmě logická, jelikož na rozdíl od mužů mají méně příležitostí se bez vzdělání prosadit. Muž má vždy výhodu zastání téměř jakékoliv fyzické práce.